Připravenost rozvojového území
Rozvojový záměr je součástí schválených Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje. Formování koncepce konkrétního využití areálu je předmětem trvalé péče PlaneStation Pilsen s.r.o., která nechala vypracovat projekt Návrh rozvoje letiště Plzeň/Líně, jehož součástí je rovněž rámcový projekt rozvojového území a letiště.
Rozvojové území je kompletně vybaveno funkční infrastrukturou jak je patrno na schématu.
Zásobování elektrickou energií:
Území je zasíťováno elektro rozvody. Na hranici území jsou přivedeny 2 přívody VN 22kVdo hlavní trafostanioce ( HTS ). Z HTS je přívod transformován a odchází dále do území kabely. V území je 6 vzájemně propojených trafostanic TS 1 – TS 6. Z trafostanic jsou instalovány rozvody k objektům v provedení NN.
Zásobování plynem:
Do území je přiveden zemní plyn. Na hranici území je plynová regulační stanice sloužící v současnosti pro potřeby obce Líně. Z této regulační stanice je do areálu veden rozvětvující se středotlaký rozvod plynu.
Centrální zásobování teplem :
Zásobování teplem není v území provedeno, potřeba a technické zajištění centrálního zásobování teplem je závislé na konkrétním využití rozvojového území včetně letiště.
Telekomunikace a internet :
Území je zabezpečeno po stránce telekomunikací. Kapacita současné telekomunikační sítě může být podle potřeb budoucího provozu snadným technickým způsobem posílena. Internetové připojení je realizováno prostřednictvím vzdušné sítě WiFi.
Celkové posouzení energetických a komunikačních sítí :
Území je zainvestováno a s relativně nízkými náklady lze energetické a komunikační technické vybavení přizpůsobit potřebám vyplývajícím z předpokládaných provozů.
Zásobování vodou :
Území je pokryto vodovodní sítí, která byla celkově rekonstruována v letech 1985 – 1994. Dodávky vody mohou být zajišťovány ze dvou směrů – přívodní vedení z vodojemu Zbůch ( kapacita 3000 m3 ), přívodní vedení ze směru Dobřany zajišťuje dodávku podzemní studniční vody. Pro zvýšení nezávislosti území na dodávce vody lze využít samostatného vodojemu v území o kapacitě 2 x 400 m3. V případě potřeby lze pro dodávku technologické vody využít jako zdroj řeku Radbuzu vzdálenou cca 2 km.
Odkanalizování území, ČOV, recipient :
Území je zasíťováno kanalizačními rozvody. Kanalizace je rozdělena na kanalizaci odpadních splaškových a srážkových vod a kanalizaci kontaminovaných vod. Odpadní a srážková voda je vedena na ČOV v rozvojovém území a dále vodotečí odváděna na ČOV v obci Líně. Kanalizace kontaminovaných vod ze zpevněných letištních ploch je odváděna na čističku kontaminovaných vod ( ČKV ) a odtud vypouštěna dál. Výhodou je relativní blízkost kapacitního recipientu řeky Radbuzy.
Celkové posouzení vodovodní a kanalizační sítě :
Dobré možnosti zásobování vodou, nutnost přizpůsobit technologie čištění vody budoucímu záměru, možnost využití existující rezervy, příznivá okolnost blízkosti toku Radbuzy jako možného zdroje technologické vody i jako recipientu zbytkového znečištění v souladu s programem vyčištění vody v řece Radbuze. Rozvojové území není jakkoli ohroženo záplavami.
Geofaktory :
Poddolovaná území se dotýkají rozvojového území zcela okrajově na severu a jihovýchodě. Také dobývací prostory zasahují do řešeného území na severu a jihovýchodně v minimálním rozsahu a navíc v částech, které jsou převážně zalesněny. Ostatní sledované jevy nejsou zjištěny.
Ochrana krajiny a přírody a ŽP
Ochrana krajiny a přírody :
Rozvojové území nezasahuje do žádného prvku regionálního a nadregionálního ÚSES. Dotčeny nejsou maloplošná zvláště chráněná území ( MZCHÚ ). Součástí rozvojového území s letištěm je cca 60 ha lesních ploch, které je třeba kompozičně zapojit do řešení budoucího provozu. V rozvojovém území je prováděn monitoring kontaminace podzemních vod.
Vliv na krajinný ráz :
Využití tohoto rozvojového území je z hlediska ovlivnění krajinného rázu nekonfliktní. Veškerý současný i budoucí provoz je odcloněn od okolní krajiny lesními porosty a izolační zelení. Předpokládaným využitím dojde k náhradě již urbanizovaného v současnosti zchátralého souboru staveb a zařízení.
Vliv na životní prostředí :
Společnost PlaneStation Pilsen s.r.o. nechala v roce 2003, společností TECHSON Praha, vypracovat hlukovou studii a hlukové zóny letiště Plzeň/Líně – prognóza pro územní plán na podmínky civilního leteckého provozu. V závěru studie je konstatováno, že :
- hluk v okolí letiště Plzeň/Líně z hlediska civilního leteckého provozu, bude zasahovat jen velmi omezené území v okolí letiště a příletové a odletové trajektorie,
- u žádné z variant výhledového civilního leteckého provozu nezasahuje limitní izofona 65 dB území se souvislou obytnou zástavbou
- případné omezení pro územní rozvoj s ohledem na hluk z výhledového civilního leteckého provozu se dotýká pouze části obce Nová Ves.
Směrný regulativ provozu :
Zachování kvality ŽP východním směrem za trasou dálnice D5 ( Plzeň – Lhota, České údolí ) a západním směrem v Chotěšově.
Půdní poměry, rozsah záborů ZPF a PUPFL :
Využitím bývalého vojenského areálu nedojde k záboru ZPF. Lesní porosty, které zabírají v rámci území cca 60 ha je třeba v zásadě zachovat a zakomponovat do návrhu. Zábor ZPF, případně PUKFL si mohou vyžádat některé vyvolané investice zejména dopravní stavby.
Celkové posouzení ochrany krajiny a přírody a ŽP :
Lokalizace výrobních, logistických a dalších zařízení v univerzálním rozvojovém území s letištěm Plzeň/Líně je z hlediska ochrany krajiny a přírody vhodné a přínosné. Negativní dopad letecké dopravy na ŽP nebyl zjištěn ani MŽP při posuzování ZÚR Plzeňského kraje.